Jak působí antibiotika a čím je nahradit

Neštěstím v léčbě nemocí za několik posledních desetiletí je příliš časté užívání antibiotik. Lék to je bezpochyby důležitý a v některých případech téměř nenahraditelný, ovšem jen za předpokladu, že ho nezneužíváme. Při nachlazení, chřipce i horečkách je vždy vhodné dát nejdříve organismu šanci k samouzdravení, za pomoci méně agresivních podpůrných prostředků. Takovými prostředky může být homeopatie, byliny, akupresura, baňky, masáže, vizualizace. Každá přírodní metoda je lepší, než chemické preparáty. Na většinu potíží je nejlepším lékem klid na lůžku, na což, bohužel, zpravidla nemáme čas. A čas dnes hraje hlavní roli i při snaze co nejrychleji se zbavit nemoci. Antibiotika tak nad přírodními prostředky jednoznačně vítězí, neboť po tzv. koňské dávce antibiotik může pacient během velice krátké doby - i jednoho až dvou dnů - opět vstát s postele a pracovat.

Jaké však bývají obvyklé vedlejší efekty konzumace antibiotik?

• Nejvýraznějším vedlejším účinkem působení antibiotik je likvidace potřebných a užitečných bakterií v trávicím ústrojí. Tyto mikroorganismy nám umožňují z potravin využívat a předávat do krve důležité látky, jako je vitamin A, B12, nebo železo. Pomáhají při trávení jídla, regulují pohyb střev a tím vším posilňují i obranný systém. Bezprostředním efektem zničení "dobrých" bakterií je snížená schopnost vstřebávání tuků a podráždění střevních stěn. Můžeme to pocítit jako střevní potíže, především v podobě průjmu.
• Veškerá antibiotika mohou vyvolat přecitlivělost a někdy dokonce i anafylaktický šok (náhlé poruchy krevního oběhu a dýchání).
• Některá antibiotika způsobují poškození konkrétních tělesných orgánů. Například tetracyklin může poškodit játra, streptomycim zhoršuje sluch a činnost ledvin.
• Časté užívání antibiotik může oslabit imunitní systém a snížit tak odolnost organismu vůči nemocem. Také předčasné ukončení užívání antibiotik, neboť se už cítíme lépe, může způsobit, že zhoubné bakterie se stanou vůči léku odolnými. Děje se tak proto, že mikroorganismy jsou schopny vytvořit gen, který je chrání před likvidačním působením léku. Čím více antibiotik užíváme, tím se stávají méně účinnými.

Pokud už musíme antibiotika užívat, můžeme se do jisté míry před jejich vedlejším účinkem chránit. Jak?

• Těsně před užitím léku - antibiotik sníme půl lžičky rozdrceného (nebo mletého) lněného semínka. Tímto způsobem si chráníme žaludeční sliznici.
• Během léčby antibiotiky pijeme hodně kefíru nebo jogurtu (s živými bakteriemi), abychom si znovu vybudovali potřebnou bakterijní střevní floru.
• Třikrát denně užíváme tabletky vitaminu B komplex a dvakrát denně tabletky sušených kvasnic.
• Každý den sníme dvě rozvařené cibule, k nimž jsme přidali majoránku a kmín. To nám bude chránit játra.
• Po ukončení léčby antibiotik popíjíme několik dnů byliny, které posilňují činnost jater a napomáhají vyčištění organismu od jedovaných látek. Tak se zbavíme všech škodlivých zbytků antibiotik.

Při nachlazení a nižších teplotách si však namísto antibiotik můžeme pomoci přírodními prostředky:

Mezi nejúčinnější a nejznámější přírodní prostředky, které posilňují obranný systém, (působí jak preventivně tak léčebně) patří ČESNEK. Kromě toho, že likviduje různé škodlivé bakterie a viry, upravuje krevní oběh a především snižuje vyšší krevní tlak. Několik receptů:

Nálev z česneku: 300 gramů česneku rozetřeme a zalijeme čtvrt litrem čisté vodky. Ponecháme 10 dní, kdy láhví občas protřepeme. Pak scedíme přes gázu, vymačkáme a přelijeme do uzavřené láhve. Uchováváme v ledničce a užíváme dva až třikrát denně po 10 - 20 kapkách rozpuštěných v mléku nebo kefíru. Vždy 10 minut před jídlem. Je vhodné začínat malým množství kapek a dávky zvyšovat do 20. Po několika dnech opět jejich počet snižovat.

Česnekové víno: Dvě až tři palice česneku (20 až 25 stroužků) rozetřeme a smícháme se šťávou ze tří citronů. Zalijeme litrem převařené vody. Zakryté ponecháme 3 dny na temném místě. Získané víno scedíme a uložíme do tmavé láhve. Popíjíme dvakrát denně po lžičce vždy před jídlem.

Česnek s medem je nejrozšířenějším prostředkem při nachlazení. Rozdrcené stroužky česneku promícháme s medem. Uchováváme v ledničce a užíváme po lžičkách před jídlem.

Při všech česnekových kúrách děláme vždy po měsíci užívání alespoň třítýdenní pauzu.

Dalším preventivním i léčebným prostředkem je CIBULE:

Sirup z cibule: Nadrobno nakrájených šest cibulí střední velikosti doplníme třemi lžícemi medu. Nádobu postavíme do hrnce s vařící vodou a takto v páře vaříme 30 minut. Pak scedíme a užíváme jednu lžičku každou hodinu. Vše je potřebné vypít během jednoho dne.

Jiný sirup z cibule: Nakrájenou cibuli promícháme s cukrem - nejlépe s hnědým. Necháme 12 hodin uležet, pak šťávu slijeme, směs ještě vymačkáme a šťávu užíváme po lžičkách několikrát denně, nejlépe před jídlem.

Podobně jako "chemické" antibiotikum působí i KŘEN:

Sirup z křenu: Jemně nastrouhaný kořen křenu smícháme s medem v poměru jedna ku jedné. Necháme několik hodin luhovat a pak užíváme jednu lžičku šťávy třikrát denně (před jídlem).

Jiný způsob doporučuje: Do zavařovací sklenice dát vždy vrstvu jemně nastrouhaného křenu a vrstvu cukru až do naplnění. Uzavřenou sklenici ponecháme 14 dní na teplém a tmavém místě. Preventivně pak užíváme jednu lžičku denně, přičemž není potřeba vzniklou šťávu vymačkávat, užíváme i s rozměklým křenem.

Také ŘEŘICHA, především pro vysoký obsah vitaminu C a pro snadné pěstování v kteroukoliv roční dobu, (a v kombinaci s dalšími prostředky) posilňuje náš imunitní systém.