Junák Votice

Jak skauting přežíval v normalizaci

Tak jako v celé republice i ve Voticích museli skauti svoji činnost ukončit v závěru r. 1970. Poslední velkou akcí skautského střediska byl třídenní výlet do severních Čech. Bylo to smutné loučení s krásnými a nezapomenutelnými zážitky z krátkého období let 1968 – 1970, kdy skauti mohli pracovat na prospěšném díle pro českou i slovenskou mládež. Od 1. 1. 1971 již působila v rámci vzniklé politické mládežnické organizace SSM jediná dětská organizace Pionýr. I když funkcionáři KSĆ a SSM nabízeli vybraným činovníkům JUNÁKA, aby do této organizace přešli, ve Voticích nikdo této nabídky nevyužil. Přechod byl totiž podmíněn nepřijatelnými podmínkami. Jednak režim samozřejmě odmítal jakékoliv vazby na organizaci skautských jednotek, jejich označování, metodiku i praxi, ale zejména si mocipáni vybírali mezi členy JUNÁKA jen pro ně tzv. spolehlivé osoby, které by byly zárukou prosazování komunistické ideologie při vedení dětí a mládeže. To bylo pro většinu skautských vedoucích v rozporu se zákonem i slibem JUNÁKA a tak jednak nikdo z tehdejších činovníků JUNÁKA neprojevil o tuto možnost zájem, ale také režimní funkcionáři o nikoho ze členů JUNÁKA nestáli. Pro ně to byly vesměs reakční osoby, které měly na mládež negativní vliv ve smyslu politického působení.

Votičtí skauti proto museli odevzdat všechen svůj majetek včetně kluboven PO SSM při ZŠ ve Voticích a svoji činnost oficielně ukončit. Oddíly byly zrušeny a do skautských kluboven se nastěhovali pionýři. A to byl začátek devastace. Netrvalo to ani 2 roky a z kluboven se stalo eldorádo partiček mládeže pod patronací SSM, které však mělo k zájmové činnosti v slušném stylu velmi daleko. Pitky, rozbité zařízení, demolice interiérů, atd., jen ne smysluplný program.

Proto tehdejší hlavní výbor TJ Spartaku TESLA Votice, na jehož pozemku se klubovny nacházely, převzal správu objektů do svých rukou a svazáky vypoklonkoval.

V r. 1973 přišla iniciativa některých mladých lidí z TESLY s nápadem, vytvořit v rámci TJ turistický odbor a začít svoji činnost tím, že založí tzv. Tábornické středisko mládeže. Protože tento krok mých kolegů v práci zajímal i mne, nabídl jsem své zkušenosti s vedením dětí a přihlásil jsem se k této užitečné práci. Bylo to již více jak 2 roky po mém ukončení činnosti v JUNÁKU a tak jsem se domníval, že s mojí angažovaností již nebudou žádné obtíže. Skutečně v začátcích šlo vše velmi dobře, získali jsme bývalé skautské klubovny, které jsme brigádnicky opravili a začali využívat, ustavili jsme dětské oddíly a začali schůzkovou a turistickou činnost. Jenže tahle iniciativa narazila ve městě a hlavně ve škole na nesouhlas. Nejprve se objevila kritika mé osoby, že zase v rámci tohoto sdružení bych mohl uplatňovat skautské metody a negativně ovlivňovat děti.

Abych neohrozil skutečně zajímavé snažení mých přátel, z TSM jsem odešel. Přesto však nahlížení vedoucích činitelů městských orgánů KSČ a NF se nezměnilo a celá tato iniciativa byla odsouzena k likvidaci. Po třičtvrtě ročním působení byl TSM zrušen jako nekalá konkurence pionýrské organizace při zdejší devítiletce. Přes argumentaci lidí, kteří TSM vedli a v něm působili, že podobné turistické oddíly mládeže působí po celé republice, nebylo možné ve Voticích tuto skupinu organizovat, protože mocipánům vadila. Velmi mě mrzela zejména negativní reakce tehdejších pedagogů ZŠ v čele se soudruhem ředitelem Hajným a zkušeným učitelem Černohorským. Ale bylo to v čase tvrdé normalizace a tak se možná nebylo co divit. Další pokusy o plácnutí do stojatých vod práce s dětmi a mládeží se odehrávaly až v polovině osmdesátých let, kdy jsme s Jirkou Marešem, Líbou Břicháčkovou, Mílou Sršňovou a dalšími se snažili o vzkříšení tábornictví a turistiky ve Voticích. Buď v rámci odboru rekreační tělovýchovy nebo turistiky TJ Spartak TESLA Votice, případně pod patronací okresního výboru ČSTV. V té době již byly podmínky jiné než na počátku sedmdesátých let, politické tlaky zvolna ustupovaly a nastupovala možnost změn i v oblasti práce s dětmi a mládeží. Projevilo se to jednak v aktivizaci turistiky v rámci TJ Spartak TESLA Votice, kde vznikl a velmi dobře pracoval turistický oddíl mládeže pod vedením Líby Břicháčkové, v ZRTV byla akceptována a podporována metoda cvičení a pobytu v přírodě a i v rámci svazáckého Pionýra vznikl při ZŠ ve Voticích tábornický oddíl, který vedli Pavel Křížek a Petr Chotívka. Začalo se znovu s metodikou lesní moudrosti, indiánských a zálesáckých táborů a dokonce i mě umožnili již bez zábran na školeních cvičitelů přednášet skauting. To už se však blížil r. 1989 a další obnova skautingu. O tom však příště.

Pavel Linhart - Čert